Primární prevence a prevence rizikového chování
Primární prevence zahrnuje veškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům spojeným s výskytem sociálně-patologických jevů. Cílem primární prevence je tedy předcházet vzniku sociálně- patologických jevů a poskytnout cílové skupině takové znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl, tak aby získané znalosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen v době realizace programů primární prevence, ale i v budoucnu, v běžném životě. Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech:
• agrese, šikana, kyberšikana, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie
• záškoláctví,
• závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling
• rizikové sporty a rizikové chování v dopravě,
• spektrum poruch příjmu potravy,
• negativní působení sekt,
• sexuální rizikové chování,
s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky.
Pokud mluvíme o primární prevenci, můžeme ji rozdělit na dvě základní složky:
Specifická primární prevence zahrnuje aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. Jedná se o:
• všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika,
• selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování,
• indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.
Specifičnost programů je dána nutností zaměřit se i na určitou cílovou skupinu, která se jeví jako ohroženější či rizikovější, než skupiny jiné.
Nespecifická primární prevence pak zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Tento typ prevence je významný v kontextu aplikace různých efektivních a vyhodnotitelných specifických programů.
Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních